V komentáři časopisu Reflex se dnes pan Ivan Brezina snažil poukázal na pokrytectví Grety Thunberg, švédské studentky, který svým osobním protestem proti nečinnosti politiků v oblasti ekologie nastartovala celosvětovou vlnu protestů. Jen v pátek 15. března stávkovaly po celém světě desítky tisíc studentů, aby upozornily na klimatické změny a jejich zdrcující dopad. To není žádná novinka; o tom, že své životní prostředí ničí, lidstvo ví už nějakou tu dobu. O co se Greta a ostatní studenti snaží, je vyvolat dostatečný tlak na to, aby nejvyšší představitelé politiky a businessu začali dělat konkrétní a účinné změny.
Oběd zabalený v plastu
Pan Brezina ale našel závratný problém. Ukázalo se totiž, že sama Greta Thunberg, bojovnice proti klimatickým změnám, používá platové produkty. Celá pointa jeho komentáře je ve fotce, kterou Greta zveřejnila na svém Twitteru. Na ní zrovna cestuje vlakem na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu a obědvá. Její jídlo – zde leží ten problém – je v několika případech zabalené do plastových obalů. Pan Brezina předložil výčet všech plastových věcí, které jsou na obrázku, a kritizuje Gretu za její pokrytectví. „Ekologičtí aktivisté prostě zásadně chtějí, aby se za ně uskrovnili ti druzí,“ uzavírá komentář.
Těžko říct, co je hlavní motivace komentáře. Budu předpokládat, že článek je napsán profesionálně a nemá nic společného s osobní antipatií k zastáncům zelené politiky. Pokud se tedy opravdu jedná o dobromyslnou kritiku nadužívání plastů, pan Brezina má do jisté míry pravdu. Denně nás zaplavují fotky pobřeží pokrytých plastovými odpadky. Zrovna dnes se na pobřeží Filipín vyplavila mrtvá velryba – příčinou její smrti bylo 40 kg plastových obalů a tašek, které mořští biologové našli v jejím žaludku. Omezování plastových obalů by tedy mělo být na pořadu dne každého z nás.
Nenamlouvejme si ale, že odmítnutím plastového sáčku zachráníme naši planetu. Období, kdy individuální volba všech, kteří mají dostatečné vzdělání a tedy i povědomí o ekologii, měla rozhodující dopad na stav naší planety, je už dávno za námi. Snaha je jistě vítaná. Koneckonců, Greta se na konferenci vydala vlakem právě proto, aby se vyhnula emisím způsobeným leteckou dopravou (podle pana Breziny je ale i to málo, měla radši promluvit prostřednictvím videohovoru). Kromě koupených potravin zabalených v plastu jdou na fotce vidět plechové, znovupoužitelné lahve (opět špatně, lahve totiž mají plastové uzávěry). Myslím, že naprostá většina lidí, kteří se snaží zmírnit svůj dopad na životní prostředí, uznává, že je potřeba najít rovnováhu. Rovnováhu mezi uvědomělostí a schopností žít každodenní život. Pokud možno, je skvělé si podle návrhu pana Breziny připravit lokální potraviny na celý den předem do recyklovatelných obalů. Nejenže ale není „zero-waste“ život vždy uskutečnitelný; postrádá taky opravdový dopad. Ty největší ekologické problémy mohou dostatečně efektivně změnit jen ti nejvlivnější a nejbohatší z nás.
Zodpovědnost za změnu leží u elit
Přesně to je hlavním poselstvím Gretiny kampaně. Když pan Brezina píše, že Greta vyžaduje po ostatních, aby se uskrovnili, má vlastně pravdu. Těmi ostatními jsou ale politická a podnikatelská elita. Když si poslechneme její projev na konferenci Spojených národů o klimatických změnách, Greta nemluví o tom, že by si obyčejní lidé ve vlaku měli odpustit plastovou vidličku. Promlouvá ke světovým leaderům o jejich neochotě zasadit se o změnu. „Naše civilizace je obětována za to, aby malý počet lidí měl nadále příležitost vydělávat obrovské sumy peněz.“ Stejné poselství se snažila předat těm nejmocnějším businessmanům v Davosu.
Pokud si příště Greta zabalí svačinu do látky místo plastu, bude to skvělé. Ještě více by ale naší planetě prospělo, kdyby výrobce Volkswagen do více než 11 miliónů dieselových aut nenainstaloval software, který umožňoval falšovat testy emisí oxidů dusíku. Kdyby se výkonní manažeři BP rozhodli investovat zanedbatelnou část svých enormních zisků do bezpečnosti a výcviku svých pracovníků na ropné plošině Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Kdyby bývalý výkonný ředitel General Electric necestoval na setkání po celém světě dvěma soukromými tryskáči pro případ, že by ten první měl závadu. Kdyby společnosti Vale a BHP Billiton neignorovali nebezpečný stav hráze železného dolu v Brazílii, která se protrhla a způsobila znečištění několik set kilometrů řeky Doce, pitného zdroje místních obyvatel. Kdyby velké korporace namísto lobbování proti emisním limitům investovaly do výzkumu a vývoje alternativ.
Ano, pan Brezina může argumentovat, že každý jeden z nás má možnost chránit životní prostředí. Jen několik málo z nás má ale tu možnost v takovém měřítku, že mohou opravdu ovlivnit stav věcí. Zodpovědnost za boj proti klimatickým změnám už neleží u jednotlivců, nýbrž u těch, kteří mají dostatečný politický a ekonomický vliv na to, aby změnu vykonali. Právě tito politici a představitelé korporací každý den volí svou zodpovědnost ignorovat. A změnit jejich volbu je podstatou Gretiny kampaně.
Samozřejmě, můžeme snahu o zachování životního prostředí na naší planetě interpretovat jako pokrytecký aktivismus proti plastovým sáčkům. Pan Brezina si tuto interpretaci vybral. Greta Thunberg naštěstí ne.